Bydlení na periferii, dar či prokletí?

Na počátku 90. let 20 století bývalo v módě nakupovat a stavět domy na perifériích velkých měst. Mnozí chtěli ven z města, mít domek, zahrádku, psa, někdo si vysázel sad, založil chov domácí drůbeže a hlavně klid a odpočinek od města. Dojíždění do města za prací si tehdy z tehdejších třicátníků nikdo nepřipouštěl.

V dnešních očích je však pohled na bydlení za velkými městy již jiný. Z třicátníků jsou pětapadesátníci, z klidných vesniček jsou zastavěné vilové čtvrti kde klid už je stejně vzácný jako ve městech. Dojíždění za prací, nákupy, lékaři už také není taková zábava co bývala před 25 lety.

Mnozí tedy nemovitosti prodávají a stěhují se zpátky do městských bytů. Bydlet bez starostí, bez dojíždění, za snažším živobytím. Ovšem díky tomu, že je na prodej domů v satelitech více než dost, cena neroste, někde dokonce padá. Co s tím?

Není moc radostných řešení. Kdo zůstane, nevyhraje. Kdo se odstěhuje také nebude vítězem.